17. října proběhlo druhé setkání u pořadu GPS Fareeda Zakarii v bistru Špargl. Tématem tentokrát byla ekonomická krize v USA a EU a oproti minulé akci jsme zvolili poněkud jiný formát: protože se celé video skládalo ze sedmi různých příspěvků, vždy jsme nejprve promítli jeden příspěvek, následně o něm diskutovali a pak pokračovali s promítáním následujícího.
I když diskuze probíhala ve skromnějším duchu než posledně, dorazili dva pozvaní hosté: Mgr. Vladan Hodulák, doktorand z FSS, a Ing. Zdeněk Rosenberg, doktorand z ESF, a tak měli diskutující možnost konfrontovat své názory hned se dvěma odborníky, což dodalo diskuzi nový rozměr, neboť i když se hosté ve svých názorech hlavně ze začátku povětšinou shodli, každý danou problematiku vysvětloval trochu jinak, a tím nám dovolili vytvořit si komplexnější představu o celé probírané situaci.
První příspěvek se týkal počtu dní placené dovolené v jednotlivých státech a provázaností s produktivitou tamějších národů, i když jak podotkl Ing. Rosenberg, Zakaria slučoval dohromady dvě nesouvisející věci, a to délku dovolené a délku pracovní doby. Je ovšem pravda, že Francouzi mají jednu z nejdelších dovolených a zároveň pracují jen 36 hodin týdně, oproti 50 hodinám v USA nebo dokonce 60 hodinám v Koreji, ale jak víme my sociální vědci, mohlo by být absolutně chybné vyvozovat mezi těmito údaji nějakou korelaci bez důkladnějšího zkoumání 🙂 Obecně lze ale konstatovat že se v uplynulých zhruba 50 letech značně zkrátila pracovní doba, protože se nyní do popředí zájmů dostává preferování spotřeby a využívání volného času.
Poté se diskuze stočila k dalšímu tématu a jeden z účastníků položil zásadní otázku, ke které jsme se pak v budoucnu ještě několikrát vraceli: „Je podstatou kapitalismu jen růst? Proč se tak strašně panikaří v obdobích stagnace, když teoreticky máme všichni všeho dostatek?“
Ing. Rosenberg i Mgr. Hodulák to vysvětlují tak, že růst ekonomiky je nutný ve chvílích pokroku, protože jinak by rostla nezaměstnanost. S tímto souvisí další zásadní otázka a sice, co je vlastně růst? Nejjednodušeji řečeno to znamená, že se stejným množstvím zdrojů (případně stejným množstvím práce) dokážeme vyrobit víc produktů. Za ukazatel růstu se v současnosti považuje HDP a i když to není stoprocentní ukazatel, který by zohledňoval všechny aspekty, ekonomové zatím neobjevili nic, co by ho dokázalo plnohodnotně nahradit.
Velkým tématem byla otázka Řecka, i když oba hosté se opět shodli, že nastalý problém je z větší míry politický. Řecko si po vstupu do eurozóny dlouho levně půjčovalo na německý účet a nyní nemá na splácení. Německu nezáleží na nějakém Řecku, jde mu o vlastní záchranu a nechce přiznat, že jeho politický projekt (tj. zavedení eura) selhal. Cest z krize existuje spousta, Řecko může vydávat další dluhopisy, má zlatý poklad, který může použít, ale zjevně mu chybí vůle něco udělat. A jak se shodli všichni diskutující, José Manuel Barroso svým optimismem a zlehčováním problémů působil, že buď něčem jede a proto je úplně mimo, nebo se snažil před Američany vypadat v lepším světle 😉
Posledním diskutovaným tématem byla otázka USA a jak vyřešit jeho problémy. Ing. Rosenberg podotýká, že největším problémem je, že si nikdy nemůžeme být jisti, kam povedou naše rozhodnutí, a pokud budou neúspěšná, bude to proto, že to bylo špatné rozhodnutí, nebo proto, že záchranných opatření bylo pouze provedeno málo? Dlouhou dobu jsme žili nad poměry a teď je třeba zaplatit účet.
Tomuto názoru odporoval Mgr. Hodulák, že nelze žít nad poměry, neboť de facto vždycky dlužíme sobě. Stát by mohl dát do oběhu další peníze a tím nastartovat růst, ale na větší množství prostředků by musela zareagovat i zvýšená nabídka, jinak dojde k inflaci. Navíc pokud stát dluží vlastní měnu, nikdy nemůže zkrachovat, protože mu stačí jednoduše „natisknout další peníze“.
Téměř hodinu a půl trvající diskuze, která přešla v polemiku mezi pozvanými hosty, což ostatním účastníkům setkání dovolilo rozšířit si obzory právě možností porovnat konfrontační názory a utvořit si tak vlastní názor. Skončili jsme optimistickým konstatováním, že na tom pořád nejsme tak zle, neboť máme nevyužité kapacity, takže pořád máme kam se posouvat.
Markéta Bartoníčková
Pokud si přejete dostávat informace o připravovaných aktivitách Be International na svůj email, kontaktujte nás na info@beinternational.cz. Děkujeme.
Leave A Comment